Naše v pořadí třetí VýleT(í)me bylo trochu záhadné, naučné, sladké, hravé a hodně v poklusu.
Proč záhadné? Cíl výpravy jsme zašifrovali do symbolů vztahujících se k plánované destinaci – a byli jsme rádi, že naši studenti s námi drželi basu až do konce, tzn. tvářili se, že vůbec, ale vůbec netuší, kam tentokrát doputujeme. Nápovědu jsme ve vlaku rozšířili o distribuci 30 výherních losů a následně usoudili, že slovo „výherní“ je vysoce manipulativní pojem…
Naučné bylo putování proto, že oním záhadným cílem se nakonec ukázala být Papírenská manufaktura ve Velkých Losinách. Zde nás průvodkyně provedla muzeem i výrobnou a zhlédli jsme i krátký film o více než čtyřsetleté historii ruční výroby papíru. Cestou k manufaktuře jsme minuli krásný renesanční zámek a něco málo si řekli o čarodějnických procesech, které se zde v 17. století odehrávaly. Paní knihovnice nám také tradičně rozdala záložku do knihy (třeba do Kaplického Kladiva na čarodějnice) a tipy na čtení o zdejším regionu.
Sladká pak byla zastávka v místní kavárně proslulé výrobou výborných čokoládových pralinek.
Načerpanou energií jsme jednak doplnili deficit, který vznikl při neplánovaných zastávkách na dětských hřištích, jednak jsme získali sílu na úprk v plné polní na vlak. Do časové tísně jsme se totiž dostali kvůli simulaci tvorby středověkého glejtu a pouštění lampionů štěstí. Obojí se nám povedlo: nad Velkými Losinami se stále ještě vznášel růžový balón, zatímco 30 členů naší výpravy se s více či méně oroseným čelem usazovalo do vlaku směrem na Kojetín.
