Ne sice v kočáru, jak by to bývalo bylo za dob slavné císařovny, ale „jen“ v autobusu jsme se za ranního rozbřesku ve středu 5. června vydali k místu prvního setkání s Marií Terezií, tedy do Vídně – konkrétně nejprve do Schönbrunnu, barokního zámku, jenž sloužil jako letní císařské sídlo pro panovnici i její nástupce a dodnes připomíná velikost habsburské říše a moci. První „nástřel“ potřebných informací nám zprostředkovala naše průvodkyně p. Ivana Augustová a pak už nás po komnatách zámku provázel audioprůvodce, který nám prozradil třeba to, že ve zdejším Zrcadlovém sále hrál pro Marii Terezii Mozart, že se tu konaly tajné porady panovnice s kancléřem Kounicem, že zde později pobýval např. i Napoleon, že právě v těchto místech se odehrávala jednání „tančícího“ Vídeňského kongresu, že se tu narodil a později i skonal císař František Josef I. a že v Modrém salónku podepsal svoji abdikaci poslední habsburský monarcha Karel I., který tímto aktem ukončil existenci Rakouska-Uherska.
Impozantní komplex zámku je obklopen neméně impozantním parkem, jehož součástí je i nejstarší zoologická zahrada v Evropě. Procházka zoo přišla v parném dni vhod – byla zde stinná zákoutí, občerstvovací zóny, a hlavně jsme mohli pozorovat více než 700 zvířecích druhů z celého světa: žirafy, orangutany, tygry sibiřské, koaly či slony africké, surikaty, lední medvědy, tuleně, oblíbené pandy velké aj.
Následoval přesun do centra hlavního města Rakouska a krátká zastavení např. u Hofburgu a dómu sv. Štěpána a poté už vytoužené a zasloužené utišení žízně a hladu.
V podvečer jsme přejeli do další metropole na Dunaji – do Marií Terezií milované Budapešti, v níž jsme měli strávit dvě noci. To se nakonec naplnilo zejména díky nezměrnému úsilí p. uč. Nopové, jež s razancí sobě vlastní docílila, abychom se zdárně ubytovali v jednom z místních hostelů (co se týče ubytování, tak zmatky ohledně rozdělení pokojů překonalo druhou noc – eufemisticky řečeno – „pracovní úsilí“ maďarských řemeslníků, kteří nelenili a nepochopitelně se krátce před půlnocí jali vyměňovat starou klimatizaci za novou a za řinčení pracovních strojů a nástrojů se nenechali odradit od rušení nočního klidu až do jedné hodiny ranní😠, a to za nečinné asistence recepce hostelu, ovšem pod bedlivým a komentovaným dozorem tří pedagožek v nočních úborech…).
Ale vraťme se zpět k pestrému programu: budapešťské dopoledne sestávalo z prohlídky historického centra: prošli jsme se kolem královského paláce, zastavili se u Rybářské bašty a Matyášova chrámu, odkud se nám naskytl nádherný výhled na pravý břeh Dunaje a především na neogotickou budovu Parlamentu a baziliku sv. Štěpána. Stupnice teploměru však vystoupala k poledni opět hodně vysoko, a tak jsme s úlevou uvítali možnost schovat se před sluncem do různých obchůdků, občerstvovacích zařízení či do proslulé tržnice a poté si užít „koupačku“ v pro Budapešť tak typických lázních (konkrétně se jednalo o termální lázně Szechényi).
No a třetí den, v pátek 7. června, nás čekalo hlavní město Slovenska a zde Bratislavský hrad, dóm sv. Martina, historická radnice, Michalská brána a poslední možnost utratit zbývající eura za něco na zub nebo za prezent pro své blízké…
Závěrečné poděkování patří jednak vitální paní průvodkyni a vstřícným řidičům, jednak p. učitelce Štefkové, která celou exkurzi organizačně zvládla na jedničku😊, a také všem padesáti šesti naprosto spolehlivým studentům👍 .
